Recenze - Nevernight

Název: Nevernight

Autor: Jay Kristoff

Série: Nevernight Chronicles

Díl: 1.

Počet stran: 429

Rok vydání: 2016

Nakladatelství: St. Martin's Press

V zemi kde tři slunce téměř nikdy nezapadají, se začínající zabiják připojuje k ostatním v chrámu vrahů, aby vykonala svoji pomstu proti mocnostem, jež zničily její rodinu. Dcera popraveného zrádce, Mia Corvere tak, tak uniká před následky údajné zrady svého otce. Sama, bez přátel se schovává ve městě postaveném z kostí mrtvého Boha a nikde není v bezpečí. Má však jednu výhodu, dokáže mluvit se stíny, se stíny, které ji dovedou až k samotným dveřím vysloužilého vraha a k budoucnosti, kterou si pro sebe nikdy nepředstavovala. To je však jen začátek její cesty...

Pevně věřím, že Jaye Kristoffa Vám tu nemusím dlouze představovat, už jen z toho důvodu, že je to v dnešní době jeden z nejvíce prodávaných a čtených autorů na knižní scéně. Společně s další autorkou Amie Kaufman má na triku vesmírná dobrodružství vycházející v sérii Akta Illuminae. Ovšem poněkud rozsáhlejší ohlasy způsobila jistě série Nevernight Chronicles, kde autor ukázal, že se nebojí snad ničeho a hlavně, že nemá vůbec oblibu v happy endech. Takže otázka je jasná. Jak si vedla Mia Corvere ve své vražedné pomstě?

“The books we love, they love us back. And just as we mark our places in the pages, those pages leave their marks on us. I can see it in you, sure as I see it in me. You're a daughter of the words. A girl with a story to tell.” - Jay Kristoff

Pokud má Nevernight nějakou vadu na kráse tak je to jisto jistě úvod, který působí zmatečně, náročně a poněkud zvláštně. Otázky typy: „O čem tohle je, proč to nedává žádný smysl a zlepší se to vůbec nebo je takhle psána celá kniha?“, jsou opravdu na místě. A aby byly zodpovězeny, ano zlepší se to a ano, bude to jiné. Jen si tímto úvodem musí každý svým vlastním způsobem projít.

Co se týče samotného jádra příběhu, není kniha až tak ničím vystupujícím z davu, touha po pomstě v rukou dívky, jež přišla v brzkém věku o rodinu. To co dělá Nevernight opravdu skvělou četbou je totiž to všechno ostatní. Autor je doslova mistrem akčních momentů, jak těch obyčejných tak těch, které mnohdy gradují do takových rozměrů, že máte husinu někdy až na zadku! K takovýmto zvratům se nutně pojí i skvělé hrátky s emocemi a ruku na srdce, ani v této oblasti není autor nováčkem. No, a když se k tomu nakonec přidá ještě pořádná dávka napětí? Kdo by mohl odolat.

Jak už je výše zmíněno, autor nemá rád šťastné konce, což čtenáři během čtení dokazuje hned několikrát. A i v tomto případě je výhoda na jeho straně, protože nikdy nevíte, koho se jen tak rozhodne zbavit. Takže ano, překvapivých zvratů tu čeká také velká spousta, nicméně jisté části dokážou být značně předvídatelné, a to bohužel v ten nejméně vhodný moment. 

Svět, ve kterém se celý příběh odehrává, je docela záhadou. Známe v něm několik míst, několik oblastí. Ale to je vše. Tento svět je inspirován ale jen v několika pojmech jižními zeměmi. Jeho výstavba zde docela kolísá. Čtenář se o něm nedozvídá tolik, kolik by mohl. Nicméně to ani není hlavním záměrem příběhu, protože tohle je příběh Mii Corvere. Většina jejího příběhu se odehrává na místě, kde se Mia učí svému řemeslu, bohužel ani o tomto místě se toho čtenář moc nedozví, ale v tomto případě je to velká škoda a nevyužitý potenciál. 

Autor si pro představení tohoto světa vybral jeho temnou, krutou část. A je to právě temnota a pochmurno, jež dodávají celému příběhu atmosféru. K tomu se do počtu hodí parádní fantasy prvky, které jen tak v každé knize nenajdete, a které svůj základ staví na značné originalitě. 

Styl psaní je poněkud hutnější, a platí to obzvlášť v samotném úvodu, který má tu moc nevnadit, ale také odradit. A co se samotného úvodu týče, autor zde opravdu působí, co by v roli vypravěče se všemi kudrlinkami a zákoutími této role. Kromě spisovné angličtiny dost často narazíte i na nespisovnou, která může místy působit docela záludně. 

Pokud čekáte jemný příběh o dívce hledající svou cestu, ihned na něj zapomeňte. Protože Nevernight je kniha sprostá a drsná. Poteče krev, hodně krve, připravte se také na mučení a sexuální akty, které jsou věrně, dopodrobna a skvěle popsány. Pro nějaké servítky v této knize zkrátka není místo. 

“Iron or glass? they'd ask.

She was neither.

She was steel.” - Jay Kristoff

Mia je jako hlavní hrdinka skvěle vykreslená. Dívka vychovaná v přepychu, ze které se stává žena lačnící po pomstě. A to vše se do jejího charakteru promítá. Do příběhu zapadá skvěle jako poslední kousek skládačky. Nevybočuje, právě naopak, její charakter všechno jen podtrhuje. Je drsná a drzá, s ničím se nic nepáře. Popírá a argumentuje, přemýšlí.

A protože nic není jednoduché, autor se nebojí pořádně jí místy nakopat zadek. Patrný vývoj, skvělé hlášky, myšlenky a postřehy. Plynutím příběhu se postupně rozplétá i Miin příběh, a to, co na začátku nedávalo smysl, ho ke konci dává na sto procent. 

Příběh se pod rukama neodehrává pouze Mie, ale i ostatním učňům. Třeba takový Tric, který ji na její cestě doprovází už od samotného začátku má také svoje dobré chvilky. A i když nikdo nemůže věřit a spoléhat na nikoho, i zde je potřeba stavět jisté druhy vztahů a rozvíjet je. Mistrem překvapení je autor i v oblasti výdrže svých postav.

“Never flinch." A cold whisper in her ear. "Never fear. And never, ever forget.” - Jay Kristoff

Pokud už Vás milé a jemné YA příběhy unavují, není nic lepšího než sáhnout po této knize. Úvod sice má přirozenou tendenci čtenáře odradit, ale pokud se jím takzvaně prokoušete, autor vám to rozhodně vynahradí. 

Poteče zde krev a nebude jí málo, autor nemá slitování dokonce ani s hlavní hrdinkou, bude se mučit a zabíjet těmi nejpříšernějšími způsoby. Bude se nadávat a na 100% to bude drsné, plné akce a emocí. Tohle prostě chcete!

5/5