Knižní chvilky 1

První knižní chvilky.

Miluji fotky, a proto při čtení také docela často fotím. Troufám si tvrdit, že některé fotky nejsou zase tak špatné, proto jsem se rozhodla se o ně s vámi podělit. Takže, pojďme na to :)

Tak tuto, poněkud tlustou knihu, jsem si koupila zhruba dva měsíce zpátky v Knihcentru. Hodně jsem o ní slyšela, recenze na ni byly mnohdy rozporuplné a téma knihy zase docela vábné, tak jsem se rozhodla, že si udělám svůj vlastní názor. Přečetla jsem asi dvě kapitoly, a zjistila jsem, že je kniha psána takovým zvláštním stylem. Ne, že by mi nesedl, jen jsem měla chuť knihu prostě odložit a nechat si ji na dlouhé zimní večery.

Další příběh, který mi zasáhl do života, byl ten o Claře Wolcottové, která navrhla většinu lamp známé Tiffanyho značky. Kniha se mi velmi líbila, ať už z hlediska tématu ženy, která byla z historického hlediska téměř opomíjená, i když si zaslouží, aby ji lidé znali. Kniha navíc řeší problematiku ženy ve společnosti a v práci. 

Pak mi pod ruku konečně přišel Střet králů, který mi doma leží už bezmála rok, a pořád jsem se neměla k tomu po knize sáhnout. Vlastně jsem to jednou udělala, ale nepřečetla jsem ani jednu kapitolu. Asi na začátku března jsem se tedy do knihy pustila a opět jsem skončila zhruba na sté stránce. Ne že by mě kniha přímo nebavila, ale měla jsem plno knižních restů, a pak už jsem se k ní nevrátila, a zatím to ani neplánuji. Znáte ten pocit, kdy cítíte, že zrovna na danou knihu není ten správný čas?

Na začátku února jsem si řekla, že by nebylo špatné začíst číst v angličtině a rozšířit si tak slovní zásobu. Proto jsem si objednala hned čtyři anglické knihy, které ale přišly až o měsíc později. Zvolila jsem knihy od Kiery Cass, u které jsem odhadovala jednoduchou angličtinu. The Heir je pokračováním Selekce a upřímně byla kniha hodně slabá, opravdu se mi hodila jen na procvičení té angličtiny a zvětšení slovní zásoby. Za to doplňkové povídky k Selekci z názvem Happily Ever After byly opravdu skvělé a doporučit je mohu s čistým svědomím.

Velký boom v knižním světě teď představují antistresové omalovánky. Do rukou se mi dostaly omalovánky s názvem Cizinka, které se vztahují ke stejnojmennému seriálu a knize. Omalovánky jednoznačně splňují svůj účel, což jsem si sama ověřila. Jsou i takovým zabíječem času, což jsem si opět ověřila na extra dlouhých přednáškách. Cizinka patří k těm omalovánkám, u kterých není třeba znalost příběhu a každý si v nich najde to svoje.

A pak přišli Velikonoce. Doba, kdy jsem sáhla po nové sérii. Po sérii, které jsem se dlouhou dobu stranila a nechtěla se do ní pustit, ač mi první dvě knihy ležely doma přímo před nosem. Velmi jsem se jí bránila, až jsem nakonec podlehla, a v konečném důsledku jsem si na sérii utvořila závislost. Tak to vždy bývá. Zrovna v pondělí mi přišel zbytek série, který se teď pyšní v knihovně, no a já jsem spokojená. Ještě jsem vám ale neřekla, o jaké knihy jde

Tak, to je takový malý průřez tím, co jsem za poslední dobu přečetla a nepřečetla, co jsem vzdala či odložila na později, jaká kniha se mi líbila, a jakým knihám jsem naprosto podlehla.