První knižní chvilky.
Miluji fotky, a proto při čtení také docela často fotím. Troufám si tvrdit, že některé fotky nejsou zase tak špatné, proto jsem se rozhodla se o ně s vámi podělit. Takže, pojďme na to :)
Tak tuto, poněkud
tlustou knihu, jsem si koupila zhruba dva měsíce zpátky v Knihcentru. Hodně
jsem o ní slyšela, recenze na ni byly mnohdy rozporuplné a téma knihy zase
docela vábné, tak jsem se rozhodla, že si udělám svůj vlastní názor. Přečetla
jsem asi dvě kapitoly, a zjistila jsem, že je kniha psána takovým zvláštním
stylem. Ne, že by mi nesedl, jen jsem měla chuť knihu prostě odložit a nechat
si ji na dlouhé zimní večery.
Další
příběh, který mi zasáhl do života, byl ten o Claře Wolcottové, která navrhla
většinu lamp známé Tiffanyho značky. Kniha se mi velmi líbila, ať už z hlediska
tématu ženy, která byla z historického hlediska téměř opomíjená, i když si
zaslouží, aby ji lidé znali. Kniha navíc řeší problematiku ženy ve společnosti
a v práci.
Pak mi pod ruku
konečně přišel Střet králů, který mi doma leží už bezmála rok, a pořád jsem se
neměla k tomu po knize sáhnout. Vlastně jsem to jednou udělala, ale nepřečetla
jsem ani jednu kapitolu. Asi na začátku března jsem se tedy do knihy pustila a
opět jsem skončila zhruba na sté stránce. Ne že by mě kniha přímo nebavila, ale
měla jsem plno knižních restů, a pak už jsem se k ní nevrátila, a zatím to ani
neplánuji. Znáte ten pocit, kdy cítíte, že zrovna na danou knihu není ten
správný čas?
Na začátku února
jsem si řekla, že by nebylo špatné začíst číst v angličtině a rozšířit si tak
slovní zásobu. Proto jsem si objednala hned čtyři anglické knihy, které ale
přišly až o měsíc později. Zvolila jsem knihy od Kiery Cass, u které jsem
odhadovala jednoduchou angličtinu. The Heir je pokračováním Selekce a upřímně
byla kniha hodně slabá, opravdu se mi hodila jen na procvičení té angličtiny a
zvětšení slovní zásoby. Za to doplňkové povídky k Selekci z názvem Happily Ever
After byly opravdu skvělé a doporučit je mohu s čistým svědomím.
Velký boom v
knižním světě teď představují antistresové omalovánky. Do rukou se mi dostaly
omalovánky s názvem Cizinka, které se vztahují ke stejnojmennému
seriálu a knize. Omalovánky jednoznačně splňují svůj účel, což jsem si sama
ověřila. Jsou i takovým zabíječem času, což jsem si opět ověřila na extra
dlouhých přednáškách. Cizinka patří k těm omalovánkám, u kterých není třeba
znalost příběhu a každý si v nich najde to svoje.
A pak
přišli Velikonoce. Doba, kdy jsem sáhla po nové sérii. Po sérii, které jsem se
dlouhou dobu stranila a nechtěla se do ní pustit, ač mi první dvě knihy ležely
doma přímo před nosem. Velmi jsem se jí bránila, až jsem nakonec podlehla, a v
konečném důsledku jsem si na sérii utvořila závislost. Tak to vždy bývá. Zrovna
v pondělí mi přišel zbytek série, který se teď pyšní v knihovně, no a já jsem spokojená.
Ještě jsem vám ale neřekla, o jaké knihy jde
Tak, to je takový
malý průřez tím, co jsem za poslední dobu přečetla a nepřečetla, co jsem vzdala
či odložila na později, jaká kniha se mi líbila, a jakým knihám jsem naprosto
podlehla.
Zaklínače schvaluji :) Sama ho teď čtu podruhé a opět se od něj nemůžu odtrhnout. Další díly jsou ještě lepší než první dva, jen mě vždycky děsí ta tloušťka :D A na Selekci se chystám, tak snad se nezklamu.. :)
OdpovědětVymazat