Název: Hunger Games
Podnázev: Vražedná
pomsta
Autorka: Suzanne
Collins
Počet stran: 336
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2010
Jste hladoví po dalším strhujícím čtení? Napínavý příběh
dobrodružství, útlaku a romantiky pokračuje!
Katniss dosáhla vítězství v Hladových hrách aktem vzdoru proti všemocnému
Kapitolu a jeho krutým pravidlům. Katniss s Peetou očekávají pomstu mocných.
Překvapivé výsledky zápasu v drsné reality show však povzbudily obyvatele země
Panem, aby se postavili k odporu, a v krajích se formuje odboj. Podaří se
zabránit krvavému střetnutí, jehož důsledky by byly víc než hrozivé?
Katniss
dokázala přežít Hladové hry a ještě ke všemu se jí podařilo zachránit Peetu.
Alespoň ze začátku si však není vědomá toho, jaké důsledky její čin bude mít.
To si uvědomí až po návštěvě prezidenta Snowa. Úvod příběhu je sice pomalejší,
ale přesto upoutá pozornost. Turné vítězů je zajímavým nápadem i oživením.
Celou knihou se proplétají akčnější scény s těmi klidnějšími, a celý příběh
postupně graduje.
I když
se struktura příběhu hodně podobá prvnímu dílu, autorka si dává pozor a snaží
se neopakovat se, i když ne vždy se jí to povede. A hlavně ne vždy to jde. Navíc přidává několik
novinek, o kterých jsme v prvním díle neměli ani zdání. Děj příběhu se na
chvíli odklání od chudoby, bohatství a směřuje k pomstě, která je patrná snad
na každé straně.
Tentokrát nás
autorka nešetřila, co se týče překvapivých momentů a konců kapitol. Čtenář má
pak vždy chuť číst dál a nakonec zjistí, že je vlastně konec. Kniha je opět
psána v ich-formě, na kterou je opravdu jednoduché si zvyknout. Příběh se čte
opět jedna báseň. Styl psaní není složitý, právě naopak. Kniha je tak čtivá, že
se od ní nebudete chtít odtrhnout. Ale stejně jako u prvního dílu, i zde mi
vadil popis snad každého kroku Katniss. Opravdu jsem nepotřebovala vědět, kdy
se jde Katniss sprchovat a co bude jíst. Velmi jsem uvítala i Katnissiny
vzpomínky z minulosti, převážně na svého otce.
Třešničkou na dortu
je závěr knihy. Zde opravdu palec nahoru, protože kniha skončí tak, že budete
chtít ihned číst další díl, abyste věděli, jak vše bude pokračovat.
Bod navíc za krásné
obálky, sice se jedná o paperback, ale graficky jsou povedené.
V prvním díle jsem
si Katniss opravdu oblíbila. Ve Vražedné pomstě je to už horší. Katniss nad
vším opravdu moc přemýšlela a všechno řešila stále dokola. Kvůli záchraně
rodiny i Peety či Hurikána by vypustila duši. Milostný trojúhelník mezi Peetou,
Katniss a Hurikánem byl zajímavým oživením, ale na pozadí Hladových her se zdál
spíš banální.
Už od prvního dílu
jsem fandila spíše Katniss a Peetovi, Hurikán je moc sebevědomý, jistý sám
sebou, proto jsem byla ráda, když se jejich vztah začal vyvíjet. Peetu jsem si
oblíbila okamžitě a nemám proti němu žádné výtky. Možná jen to, že oproti
Katniss ho autorka popisuje jako slabocha.
Samozřejmě nesmí
chybět můj oblíbenec Haymitch, ať už opilý či střízlivý. Je opravdu skvělým
trenérem, který se snaží udělat maximum. Poklidným přístavem v životě Katniss
se stává Cinna. I když to není patrné, i on si uvědomuje následky Katnissina
činu a přilévá olej do ohně. Zcela novou postavou se stal hlavní tvůrce her
Plutarch Heavensbee, i přesto že se řadí na kladné postavy, nemohu se zbavit
dojmu, že hry opravdu miluje a vyžívá se v nich.
Byla by chyba
nezmínit další důležitou postavu, a to Finnicka, který působí dojmem drsného
kluka, ale pod povrchem se skrývají opravdové city.
Druhý díl trilogie
Hladové hry slibuje skvělou četbu. I když se do jisté míry podobá dílu prvnímu,
určitě se autorka snažila podobnosti vyhnout. Oproti prvnímu dílu se Vražedná
pomsta hemží nečekanými momenty. Příběh se vyvíjí a postupně graduje až do
opravdu překvapivého závěru.
Druhý díl má sice
své mouchy, ale určitě ho k četbě doporučuji, už kvůli jeho čtivosti a nápadu.
4/5
Za poskytnutí
knihy k recenzi děkuji nakladatelství Fragment.
Knihu můžete
koupit zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat