Název: Poledne u
Tiffanyho
Autorka: Echo
Heronová
Počet stran: 448
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Metafora
Dosud nezveřejněný příběh umělecké designérky Clary
Wolcottové
V létě 1888 vstoupila do manhattanské kanceláře
slavného Louise Tiffanyho kurážná mladá umělkyně Clara Wolcottová, aby jej
požádala o místo designérky.
Celá léta zůstávala její role v mnohamilionové Tiffanyho říši skleněné
krásy jedním z nejstřeženějších tajemství. Tajemstvím tak výbušným, že když
bylo odhaleno, mezinárodní umělecký svět úžasem jen zalapal po dechu.
Tiffanyho proslulé lampy, velkolepá mozaiková okna a
tisíce dalších nádherných předmětů totiž vůbec nejsou jeho vlastním dílem, jak
byl celý svět donedávna přesvědčený. Věřili bychom tomu všichni dodnes, kdyby
Clařin hlas po více než sto letech nezazněl z nečekaně nalezených dopisů...
Pojďme se společně
podívat na zoubek další knize ze sekce životopisy od Metafory. Je mi ctí vám
představit Poledne u Tiffanyho a s ním i příběh Clary Wolcottové od autorky
Echo Heronové, která se netají tím, že se snaží ocenit pozoruhodné ženy, které
zůstávaly nepovšimnuty. A jednou z těchto žen je právě Clara, která po většinu
svého života bojovala se silou vůle vydržet všechny Tiffanyho úkoly, a přitom
stála v pozadí a sledovala, jak všechny úspěchy padají do Tiffanyho rukou.
Clara Wolcottová se narodila do doby, kdy lidé umírají mladí, kdy vzkvétá umění
a myšlenka, že by žena vydělávala více než muži je prostě nemyslitelná. Na
postavení ženy ve společnosti a při pracovním procesu kniha poukazuje velmi
často a stává se tak věrnou kopií své doby.
Kniha je rozdělena
do tří časových pásem. Je psaná formou vyprávění v kombinaci s dopisy, které si
vyměňuje Clara se svojí matkou a sestrami. A právě tyhle dopisy se staly
základním kamenem pro knihu. Vedle dopisů se čtenář také setkává s deníkovými
zápisy Louise Comforta Tiffanyho, které sice vycházejí z faktů, ale jsou fikcí.
Dopisy do příběhu skvěle zapadají, dokreslují a oživují ho. Vypovídají o
věcech, které se staly, ale do příběhu zařazeny nebyly.
"Syn je povinen ctít otce, ale stejně tak je
povinen ho nakonec přerůst."
Poledne u Tiffanyho
mě překvapilo především svojí tloušťkou, nečekala jsem, že kniha bude mít kolem
450 stránek, a myslím, že jí to jistým způsobem ublížilo. Dokázala bych si
představit, že by kniha byla kratší, protože se mi mnohdy zdálo, že se příběh
nerozvíjí a spíše stagnuje. V jistý moment se kniha točila pouze kolem toho,
jak Clara do úmoru pracuje a píše dopisy, což působilo monotónně. Konec ale
leccos vynahradí, a hlavně nutí k zamyšlení.
I přes tento
problém se kniha čte skvěle, styl psaní je jednoduchý, bez zbytečně dlouhých
popisů a únavností.
Stěžejním článkem
knihy je samotná Clara, kterou si čtenář musí zamilovat za každou cenu. Clara
je ten typ hrdinky, která se nevnucuje, ale prostě je a jde si za svým. Kniha
je díky Claře také opředena humorem, a musím říct, že jsem se nejednou
přistihla, jak se nad knihou usmívám. Clařiny poznámky byly kousavé, ale
trefné.
Z ustrašené dívky,
která spěchala na pohovor ke známému Tiffanymu, se stala sebevědomá žena, která
dokázala se svým šéfem do jisté míry bojovat a mít nad ním navrch. Vývoj a
posun Clary je opravdu obrovský a patrný. Stejně tak jako vývoj vztahu mezi ní
a Tiffanym. A právě tento vztah dodával knize jiskru a napětí.
Opět chválím
provedení obálky, která k ostatním životopisům z této sekce skvěle sedne.
Roztomilé jsou i malé lampičky, které uvádějí každou kapitolu.
"Tendenci zakopnout máme obvykle ve chvíli, kdy
se otočíme, abychom se ohlédli dozadu."
Poledne u Tiffanyho
rozhodně obstálo. Má toho svému čtenáři tolik co říct, i když jde částečně o
fikci, jeden stejně přemýšlí nad tím, co se tak mohlo stát, a jak se vše
vlastně odehrávalo.
Odhalení tajemství
známých Tiffanyho lamp s sebou přináší i pojednání o tom, jaké to měli ženy na
přelomu 19. století. Byly považovány za docela nesoběstačné, dobré pouze k
sňatku s bohatším mužem. Ale Clara byla pravým opakem, předběhla svoji dobu a
sama se postavila na nohy.
I když má kniha své
nedostatky, klady rozhodně převažují a já ji doporučuji každému, kdo má chuť se
potopit do příběhu o lampách, skle a hlavně výdrži a trpělivosti. Pokud máte
chuť na oddechovou četbu, která vás zavede do světa "Tiffanyho lamp",
rozhodně po ní sáhněte. Ale pozor, nenechte se strhnout, kniha je stále z velké
části fikcí.
4/5
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Metafora.
Žádné komentáře:
Okomentovat