Název: Půlnoční
koruna
Série: Skleněný trůn
Autorka: Sarah J.
Maas
Počet stran: 400
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: CooBoo
Celaena
Sardothien vyhrála turnaj a stala se mocným nástrojem krále Adarlanu. Má za
úkol odstranit všechny, na které král ukáže, a kteří se mu znelíbili, byť to
jsou slušní lidé. Ale jako pro vše, i zde má Celaena svůj způsob řešení. Musí
však být nesmírně opatrná. Na pozadí služby pro krále se však odehrává něco
většího. Magie vymizela, byla králem zakázaná, ale je tomu opravdu tak? Jaký
zdroj síly má k dispozici král, který si dokázal podrobit tak velkou část
území. A je jeho strach z možného povstání oprávněný? Ač se všemu Celaena ze
začátku brání, nakonec se přece jen musí pokusit zjistit pravdu, která však
nebude vůbec příjemná.
Celaena
Sardothien se na pulty knihkupectví vrací v novém kabátku, s novým posláním,
nábojem a snahou být lepší než Skleněný trůn. A to se zaručeně povedlo. Po
vítězství v turnaji Celaena musí pracovat pro krále, ale získala alespoň
částečnou svobodu a stráže jí nemusí být neustále v patách. Celaeně jde však
hlavně o vlastní svobodu a nechce se plést do ničeho, co souvisí s magií a
posláním. To se ale velice přepočítala, protože je to právě Celaena, kterou si
pradávná královna Elena k tomuto úkolu vybrala. S magií to autorka rozehrála
již v prvním díle a vše, co nedávalo smysl, je možné konečně pochopit, i to,
kam se příběh bude ubírat, nejen v Půlnoční koruně, ale vlastně až do konce
série. Zde je patrné, že se nejedná o žádnou klišé zápletku, ale že je vše
pečlivě promyšlené a postupně servírované čtenáři tak, aby byl co nejvíce
napjatý.
Nejen
na Celaenu toho v příběhu čeká dost, akce, láska, napětí, kdy jeden zapomene
dokonce i dýchat, nebezpečná odhalení i nepříjemné zvraty, které zamotají celým
příběhem. Zkrátka a dobře, pro nudu v tomto příběhu není místo. Ač je Celaena
hlavní postavou, čtenář postupně zjišťuje, že už není středobodem vesmíru, ale
autorka rozehrává další, velmi důležité dějové linie s korunním princem
Dorianem, které jsou stejně strhující. Trochu pozlobit může lehká předvídatelnost.
Příběh plyne, vy
čtete a čtete, najednou je konec a vy hned potřebujete další díl. Přesně takový
účinek má závěr knihy. Je strhující, plný nevysloveného dobrodružství a
příslibu skvělého pokračování.
Celaena
Sardothien udělala rozhodně větší dojem než v prvním díle, kde byla velmi
dětinská, nevyzrálá a já jsem měla místy pocit, že by potřebovala pár facek. V
Půlnoční koruně je však trochu jiná, dětinskost i nevyzrálost více méně zmizely
velmi rychle, takže autorka Celaenu částečně udělala někým jiným, takže vznikla
Celaena, která je sebevědomá, bystrá, dokonce i citlivá a taktní. I přesto mě
některá její rozhodnutí štvala. Navíc nám Celaena ukazuje svoji další tvář,
která je plná pomsty.
Milostnému
trojúhelníku z prvního dílu se dostává také nějakého tvaru. I když Celaena ví,
kterým směrem by chtělo jít její srdce, přesto jsou určité hranice, které
nemůže překročit, aby tak opět nezranila samu sebe.
Do
popředí se dere princ Dorian, kterému autorka konečně přišila významnou roli, a
z prostopášného prince se stává vskutku zajímavá postava. Jeho příběh je velice
poutavý, protože i on na hradě plném lidí rozpoutává, ač nechce, smrtelnou hru.
Méně
jsme pronikly do života Chaola, kapitána stráže, který upřímně zklamal. Čekala
jsem od něj víc a jsem upřímně zvědavá, jaká pozornost mu bude věnovat autorka
v nadcházejícím díle a jestli napraví jeho reputaci.
Půlnoční
koruna byla skvělá, byla lepší než úvodní díl. Příběh dostal nový směr i
rozměr. Je plný akce, magie, napětí, zvratů a nepříjemných překvapení, kdy
čtenář nemá čas nudit se a musí neustále číst.
Celaena
Sardothien opět rozehrává smrtelně nebezpečnou hru před zrakem samotného krále
Adarlanu, i ona je však nemile překvapena tajemstvím, které skrývá. To vše
představuje příslib skvělého pokračování, ale pokud tomu tak opravdu bude,
uvidíme až v dubnu. Knize bych vytkla jen částečnou předvídatelnost a postavy.
4/5
Žádné komentáře:
Okomentovat