Autor: Rick Riordan
Název: Znamení Athény
Série: Bohové Olympu
Díl: 3/5
Počet stran: 527
Nakladatelství: Fragment
Chystá se velké
setkání řeckých a římských polobohů. Posádka z Tábora polokrevných vyráží po
moři na bitevním korábu Argo do Tábora Jupiter. Jejich plány však narušuje
proroctví sedmi, které se začíná naplňovat. Skupina hrdinů se proto musí vydat
do rodiště antických bohů, krajiny Mare Nostrum. Podaří se jim nalézt tajemná
znamení bohyně Athény, která jim v boji proti zlu pomohou? Gaia, síla mocnější
než všichni bohové, se dál probouzí a ohrožuje budoucnost civilizace. Čas ubíhá
a posádka Arga se musí vydat do boje za záchranu lidstva.
Ze začátku jsem z
knihy byla lehce zmatená, a proto jsem se nemohla pořádně začíst. Vše se stalo
strašně rychle - setkání římských a řeckých bohů, zápletka, moc postav
najednou. Počáteční zmatení ale ustoupilo stejně rychle, jako přišlo. Je však
pravda, že ještě nějakou dobu jsem se potýkala s nepřirozeně vysokým počtem
postav v ději.
Znamení Athény
skvěle navazuje na předchozí díl, není proto těžké se zorientovat. Příběh je
opět plný akce, dynamiky a napětí. Nechybí ani nečekané zvraty, zápletky a
překvapení.
Velkým úskalím
knihy je jasná předvídatelnost, která mi požitek z knihy kazila. I když musím
říct, že předvídatelnost není až tak velká, jako v jiných Riordanových knihách.
Stereotyp akce
knize také moc nepřidal. Ale je zde vidět snaha, tento stereotyp nějak
obohatit, nebo dokonce potlačit, což mi přijde skvělé.
Nyní nás pouť
zavede do Evropy, za což jsem byla také ráda. Konečně jsem byla v oblasti, kde
jsem si to dokázala představit, kde jsem to znala. Tak jako snad všechny
Riordanovi knihy, i tahle má otevřený konec, kde kniha skončí v nejlepším, a my
si musíme počkat na další díl.
V příběhu se
objevila jedna z postav, která mi už delší dobu chyběla, a já jsem za ni velmi
ráda. Není to nikdo jiný než Annabeth. Dceru Athény jsem si hodně oblíbila už dřív, a v Bozích Olympu mě
rozhodně také nezklamala. Bylo příjemné opět cestovat po boku této mladé dámy.
Annabeth je
inteligentní, moudrá a milá dívka. Ale umí být i nepříčetná, urážlivá a dokáže
snadno ublížit. Dokáže udržet klid, v situacích, kdy by ostatní vzali nohy na
ramena a utíkali.
Dalším adeptem na
rozpitvání je Leo.
Možná si vzpomínáte, že mi Leo vůbec nesedl. Ale v této knize jsem mu trochu
přišla na chuť. Jeho vtípky mi dokonce přišli vtipné, i když mi ho bylo tak
trochu líto. Někdy mi připadl jako páté kolo u vozu.
Dále tu máme Piper, kterou jsem si hned, při první zmínce
oblíbila. Ale ve Znamení Athény jsem jí jak si nemohla přijít na jméno. Jako by
to z části nebyla ona. Ze všech sedmi polobohů mi přišla jako nejméně
kolektivní hráč, někdy možná až moc zahleděná do sebe.
Znamení Athény je
skvělým pokračováním série. Určitě ji doporučuji a jsem strašně zvědavá na
další díl, protože konec byl smutný, překvapivý a nabádá k pokračování.
4/5
Žádné komentáře:
Okomentovat