Název: Princ dvojí
krve
Autorka: J.K. Rowling
Série: Harry Potter
Počet stran: 538
Nakladatelství: Albatros
Rok vydání: 2005
Harryho šestý školní rok na Škole čar a kouzel v
Bradavicích je pokažen válkou mezi Voldemortovými přívrženci a stoupenci dobra,
v níž náš hrdina s jizvou ve tvaru blesku na čele buď vyhraje, nebo zemře.
Profesor Brumbál ho zasvětí do temné minulosti Toma Raddlea a přitom poodhalí
příčinu Voldemortovy nesmrtelnosti. Když Harry objeví starou a počmáranou
učebnici lektvarů patřící tajemnému Princi Dvojí Krve, spoléhá se na kouzla z
ní i přes Hermionino varování stále víc. Válka mezitím zasahuje i do domácnosti
Harryho spolužáků v té nejnepředstavitelnější podobě a začátek konce se
blíží...
Předposlední
setkání s Harry Potterem a jeho přáteli v Bradavicích si není možné nechat
ujít. Harry ušel dlouhou cestu a v morku kostí cítí, že se blíží konec. Běžné
problémy, maličkosti běžného života jsou ve srovnání s Voldemortovou hrozbou
prakticky nedůležité. Ale přesto tu jsou a žáci Bradavic si je prostě užívají. Do
popředí se dere, pro příběh zatím, ne zcela typická láska, na které se staví
nové a ještě silnější vztahy.
Princ dvojí krve se
pro mě stal zatím mým nejoblíbenějším dílem celé série. Nevytkla bych mu vůbec
nic. Skvělá hlavní zápletka, která se vyvíjí a graduje. Vedlejší příběhy knihu
skvěle obohacují a odlehčují nevyhnutelné. Knihou prostupuje napětí, které se
mísí s temnotou a strachem. Dočkáme se akce, ale užijeme si i poklidné chvíle.
S hlavními hrdiny se zasmějeme a dostaneme se i do problémů. A nakonec nás čeká
i plno zvratů a překvapivých momentů, takových momentů, který vám vyrazí i
dech.
Budu se opakovat,
když řeknu, že má Rowling v rukávu ještě pár es. Neustále nás překvapuje svojí
představivostí, dodává čtenáři nové informace o Bradavicích a kouzelnickém
světě.
Oproti Fénixově
řádu, který mě zas tak nenadchl, jsem uvítala, že se autorka dost zaměřila i na
Rona a Hermionu a upustila od věčně podrážděného Harryho.
Všichni víme, kdo
je to Voldemort, co udělal, kým byl a jakou má spojitost s Harrym. Ale Princ
dvojí krve nám nabízí možnost podívat se ještě hlouběji do Voldemortova života.
A nejen do jeho. Plus má u mě i Brumbál, který se v příběhu konečně vyskytoval
často a stal se tak plnohodnotnou postavou.
V minulém díle jsem
Harryho opravdu nemohla vystát. Byl melancholický, věčně nabručený a vše se
vyléval a přenášel na svoje přátele. Jsem ráda, že se této náladovosti autorka
nedržela. I když na Harryho čekalo bezprostřední nebezpečí, byl uvolněný a
přátelský. Na druhou stanu byl i ostražitý a nic neponechal náhodě.
Hermiona byla vždy
má oblíbenkyně a tak tomu je i doposud. Je to milá, bystrá a inteligentní
dívka. Je pravda, že někdy by mohla ve své horlivosti ubrat, ale to by pak
nebyla ona. Co mi také přišlo po chuti, bylo věčné hašteření a drobné hádky s
Ronem. A Princ dvojí krve mi ukázal, že i někdo jako Hermiona, dokáže být
malicherný.
Rona jsem si nikdy
nedokázala pořádně oblíbit a pochybuji, že k tomu dojde. Ani pořádně nedokážu
vysvětlit, čím to je. Někdy se chová sobecky. Nedívá se kolem a nepřemýšlí, co
řekne, a když už to řekne, tak nedomýšlí důsledky. Velmi snadno dokáže ublížit
lidem. A je opravdu neuvěřitelným způsobem tvrdohlavý.
O nové postavy opět
není nouze, takový Horácio Křiklan, to je postavička sama o sobě. Nemohu říct,
že by mi jeho postava přirostla k srdci, ale byl zajímavý a hezky oživil
stereotyp v Bradavicích.
Princ dvojí krve je
skvělé pokračování stejně skvělé série. Pohádkový příběh, který se postupně
hali do temnoty pokračuje a graduje. Napětí, akce, překvapení. To vše v knize
čeká pouze na to, až ji otevřete. Zaručeně se nebudete nudit, protože nebudete
mít čas. Příběh vás strhne a pustí vás až na samém konci, kdy budete hned sahat
po posledním dílu.
Za mě Prince dvojí
krve určitě doporučuji. Je to jeden z nejlepších dílů celé série a opravdu
hodně věcí objasňuje.
5/5
Žádné komentáře:
Okomentovat