Instagram

Recenze: Poledne u Tiffanyho

Název: Poledne u Tiffanyho
Autorka: Echo Heronová
Počet stran: 448
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Metafora


Dosud nezveřejněný příběh umělecké designérky Clary Wolcottové
V létě 1888 vstoupila do manhattanské kanceláře slavného Louise Tiffanyho kurážná mladá umělkyně Clara Wolcottová, aby jej požádala o místo designérky.

Celá léta zůstávala její role v mnohamilionové Tiffanyho říši skleněné krásy jedním z nejstřeženějších tajemství. Tajemstvím tak výbušným, že když bylo odhaleno, mezinárodní umělecký svět úžasem jen zalapal po dechu.



Tiffanyho proslulé lampy, velkolepá mozaiková okna a tisíce dalších nádherných předmětů totiž vůbec nejsou jeho vlastním dílem, jak byl celý svět donedávna přesvědčený. Věřili bychom tomu všichni dodnes, kdyby Clařin hlas po více než sto letech nezazněl z nečekaně nalezených dopisů...

Pojďme se společně podívat na zoubek další knize ze sekce životopisy od Metafory. Je mi ctí vám představit Poledne u Tiffanyho a s ním i příběh Clary Wolcottové od autorky Echo Heronové, která se netají tím, že se snaží ocenit pozoruhodné ženy, které zůstávaly nepovšimnuty. A jednou z těchto žen je právě Clara, která po většinu svého života bojovala se silou vůle vydržet všechny Tiffanyho úkoly, a přitom stála v pozadí a sledovala, jak všechny úspěchy padají do Tiffanyho rukou. Clara Wolcottová se narodila do doby, kdy lidé umírají mladí, kdy vzkvétá umění a myšlenka, že by žena vydělávala více než muži je prostě nemyslitelná. Na postavení ženy ve společnosti a při pracovním procesu kniha poukazuje velmi často a stává se tak věrnou kopií své doby.

Kniha je rozdělena do tří časových pásem. Je psaná formou vyprávění v kombinaci s dopisy, které si vyměňuje Clara se svojí matkou a sestrami. A právě tyhle dopisy se staly základním kamenem pro knihu. Vedle dopisů se čtenář také setkává s deníkovými zápisy Louise Comforta Tiffanyho, které sice vycházejí z faktů, ale jsou fikcí. Dopisy do příběhu skvěle zapadají, dokreslují a oživují ho. Vypovídají o věcech, které se staly, ale do příběhu zařazeny nebyly.

"Syn je povinen ctít otce, ale stejně tak je povinen ho nakonec přerůst."


Poledne u Tiffanyho mě překvapilo především svojí tloušťkou, nečekala jsem, že kniha bude mít kolem 450 stránek, a myslím, že jí to jistým způsobem ublížilo. Dokázala bych si představit, že by kniha byla kratší, protože se mi mnohdy zdálo, že se příběh nerozvíjí a spíše stagnuje. V jistý moment se kniha točila pouze kolem toho, jak Clara do úmoru pracuje a píše dopisy, což působilo monotónně. Konec ale leccos vynahradí, a hlavně nutí k zamyšlení.
I přes tento problém se kniha čte skvěle, styl psaní je jednoduchý, bez zbytečně dlouhých popisů a únavností.

Stěžejním článkem knihy je samotná Clara, kterou si čtenář musí zamilovat za každou cenu. Clara je ten typ hrdinky, která se nevnucuje, ale prostě je a jde si za svým. Kniha je díky Claře také opředena humorem, a musím říct, že jsem se nejednou přistihla, jak se nad knihou usmívám. Clařiny poznámky byly kousavé, ale trefné.
Z ustrašené dívky, která spěchala na pohovor ke známému Tiffanymu, se stala sebevědomá žena, která dokázala se svým šéfem do jisté míry bojovat a mít nad ním navrch. Vývoj a posun Clary je opravdu obrovský a patrný. Stejně tak jako vývoj vztahu mezi ní a Tiffanym. A právě tento vztah dodával knize jiskru a napětí.

Opět chválím provedení obálky, která k ostatním životopisům z této sekce skvěle sedne. Roztomilé jsou i malé lampičky, které uvádějí každou kapitolu.

"Tendenci zakopnout máme obvykle ve chvíli, kdy se otočíme, abychom se ohlédli dozadu."


Poledne u Tiffanyho rozhodně obstálo. Má toho svému čtenáři tolik co říct, i když jde částečně o fikci, jeden stejně přemýšlí nad tím, co se tak mohlo stát, a jak se vše vlastně odehrávalo.
Odhalení tajemství známých Tiffanyho lamp s sebou přináší i pojednání o tom, jaké to měli ženy na přelomu 19. století. Byly považovány za docela nesoběstačné, dobré pouze k sňatku s bohatším mužem. Ale Clara byla pravým opakem, předběhla svoji dobu a sama se postavila na nohy.
I když má kniha své nedostatky, klady rozhodně převažují a já ji doporučuji každému, kdo má chuť se potopit do příběhu o lampách, skle a hlavně výdrži a trpělivosti. Pokud máte chuť na oddechovou četbu, která vás zavede do světa "Tiffanyho lamp", rozhodně po ní sáhněte. Ale pozor, nenechte se strhnout, kniha je stále z velké části fikcí.

4/5
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Metafora.



Žádné komentáře:

Okomentovat

Created by Agata for WioskaSzablonów. Technologia blogger.