Recenze - The Cruel Prince

Název: The Cruel Prince

Série: The Folk of the Air

Autorka: Holly Black

Díl: 1. 

Počet stran: 384

Rok vydání: 2018

Nakladatelství:  Little, Brown Books for Young Readers 

Věřím, že jméno Holly Black Vám není až tak neznámé. S touto americkou spisovatelkou, která se zaměřuje především na Young Adult fantasy scénu, se poslední dobou jako by roztrhl pytel. Autorka knižní scénu tak nějak pravidelně zásobuje od roku 2002, ať už jako samostatná jednotka nebo ve spolupráci s dalšími autory. V České republice aktuálně vychází série Magisterium, na které spolupracuje s další velice známou spisovatelkou Cassandrou Clare, populární především jako tvůrkyni Lovců stínů. Jak ovšem dopadl první díl další série, která svůj domov našla ve vílím světě?

Jude bylo přesně sedm let, když byli oba její rodiče zavražděni a ona a její dvě sestry odvlečeny do světa víl. O deset let později Jude nechce nic jiného než do tohoto světa zapadnout a být jeho součástí. Je v tom však jeden háček, Jude je pouhý člověk. Bytost, kterou většina víl pohrdá. Je smrtelná, nezajímavá a lehce polapitelná. Pro svoji touhu zapadnout je Jude schopná udělat opravdu vše, i kdyby to znamenalo, že tím vše také ztratí...

***

Příběh, který Holly Blacková na svých stránkách oživila, má jednu základní chybu. Autorka chtěla, a opravdu hodně moc se snažila odlišit od ostatních YA příběhů tím, že v pohyb uvedla záporného hlavního hrdinu a k němu do dvojice hlavní hrdinku, která by šla také klidně přes mrtvoly. On ten nápad sám o sobě vůbec špatný není, ale provedení se opravdu nepovedlo, protože vše od začátku působí až moc uměle a nevyrovnaně. Naději tomu lehce dávají momenty, kdy jsou oba hlavní hrdinové pohromadě, a že jich tam zrovna moc není.

Nevyrovnaný byl i poměr děje v celé knize, která je rozdělena na dvě části. V části první se  nedělo vůbec nic, v části druhé se to autorka snažila zase plnou palbou vynahradit. 

Pomineme příběh, který je plný klišé a tím pádem i předvídatelný. Nicméně zde to nekončí, The Cruel Prince je bohužel i od začátku do konce zasypán haldou nelogičností, které prostě nelze jen tak smést ze stolu. S nedomyšlenostmi se v knize snad roztrhl pytel a díky nim to neskutečně skřípalo snad po celou dobu, na každé stránce. 

Velká práce nebyla odvedena ani se světem. Příběh se odehrává z velké části ve světě víl. Je to svět, jehož zvyky, povaha, tradice, dokonce i systém a členění nalezneme již v mnoha příbězích, ve kterých jsou víly hlavním námětem. V obdobných knihách má autor vždy plno místa na vlastní nápady, představivosti se meze přece nekladou. Tento potenciál ale Holly Blacková využila pouze nepatrně. Z její strany bylo vytvořeno jen pár míst, které do příběhu zasadila nebo nezasadila. Pár míst, které bohužel lehce upadnou do zapomnění. Svět, který se do paměti bohužel na dlouho nevryje a působí dojmem možnosti přejít ho z jedné strany na druhou během půl hodiny. 

Příběh se sice čte poměrně lehce díky nenáročnému stylu psaní, ale i zde jsou četná hluchá místa, která nikam nevedou. Do příběhu se nepovedlo vložit ani dostatečné množství emocí, nějakého napětí a překvapivých zvratů. Pozitivním aspektem je především ukončení příběhu se starým poctivým cliffhangerem, který pár otázek rozhodně vzbuzuje.

Za zmínění a vyzdvižení rozhodně stojí i grafická podoba knihy od samotného přebalu, po jednotlivé detaily uvnitř knihy. 

Jude jako hlavní hrdinka nebyla správnou volbou. Autorka se snažila, aby byla jiná, ne na sto procent kladná. A v tom vězí háček, protože Jude se až moc snažila být tou potvorou, člověk ji pak musel o to víc litovat. Ona sama navíc k sebelítosti také neměla daleko, což dokázalo zničit tu poslední špetku sympatií. 

Jude se nesmí upřít určitá míra odvahy a odhodlání. Naštěstí je to hrdinka, která přemýšlí, jen místy nedomýšlí následky.

Na stranu druhou, princ Cardan na tom byl o poznání lépe. Ani on však není ten hrdina, na kterého by čtenář myslel a fandil mu. Ač byl Cardan více méně záporným charakterem, jevil se spíše jako protivný a nevyrovnaný. Kdybych si však mohla vybrat, číma očima bych na příběh nahlížela, byl by to pravděpodobně princ Cardan. Z jeho pohledu by byl příběh jistě zajímavější a autorka by mohla lehce přitvrdit. Střídání pohledů by nebylo vůbec špatné.

********

Koho The Cruel Prince rozhodně potěší? Opravdu nenáročného čtenáře, kterému nevadí klišé, předvídatelnost, otravní hrdinové a nedomyšlenost. Potenciál obrovský, propagační kampaň nesmírná. Nicméně sama kniha za to v konečném důsledku nestojí.

Co na knize oceňuji je rozhodně perfektní grafické zpracování a samotný závěr. Nicméně ani ten nemá takovou sílu nalákat mě na druhý díl.

Pokud máte rádi víly v knihách a hledáte nějakou obdobnou sérii. S radostí Vám doporučím sérii The Iron Fey od Julie Kagawy, která toho nabízí mnohem víc než tato kniha. Je v ní plno krásných a aktuálních myšlenek, má hlavu a patu, skvělý svět a rozhodně za to stojí!

2/5