Recenze - Stín krkavce: Pán věže

Název: Pán věže
Série: Stín krkavce
Autor: Anthony Ryan
Díl: 2.
Počet stran: 672
Rok vydání: 2015
Nakladatelství: Host

Původem skotský spisovatel Anthony Ryan si s prvním dílem z plánované trilogie Stín krkavce, Písní krve, nasadil laťku opravdu hodně vysoko. Historický fantasy příběh o chlapci, který byl ponechán na prahu Šestého řádu, se těší nadšeným ohlasům po celém světě. Úspěch prvního dílu má na svědomí nosný imaginární svět, vyvíjející se hlavní hrdina a autorův vytříbený vypravěčský talent. Stojí si ovšem druhý díl stejně tak dobře, jako ten první? 

Vélin Al Sorna se po pěti letech vrací do království. Je unavený z války a nejraději by už nikdy netasil meč. Ale stejně jako král Janus, i jeho syn Malcius má s Vélinem svoje plány, proto ho ihned posílá do Severních provincií, aby zde nahradil zesnulého Pána věže. A protože se Vélin králi hodlá podřídit, odjíždí i se svou sestrou. Ve svém novém domově se ale moc dlouho neohřeje, protože před královstvím stojí snad největší hrozba všech dob. Hrozba, která čítá velice početnou nepřátelskou armádu, ale i něco víc. Něco, s čím se Vélin už jednou setkal...

Stejně jako v prvním díle, i zde se v úvodu každé části příběhu setkáváme s Vernierem Ališi Somerenem, který, co by významný kronikář zaznamenal Vélinův osud. Věci se ale změnily a Vernier, ač stále povoláním kronikář, píše, co by otrok pro volarského generála. Vernierovy části, psané v ich-formě v prvním díle sloužily, co by skvělé přechodníky mezi jednotlivými etapami Vélinova života a tvořily z nich celek. V Pánovi věže, ale takové opodstatnění nemají, a kromě toho, že místy nakouknete do tábora nepřátel, by z příběhu mohly klidně zcela zmizet.

Velký zlom přichází v oblasti hlavních charakterů. Ano, čtete správně. Vélin je totiž, co by hlavní hrdina prvního dílu odsunut do pozadí, a tak má čtenář možnost sledovat události nejen v království očima princezny Lyrny, bratra Frentise nebo vzpurné Revy. Vélin, co by tahoun prvního dílu, v Pánovi věže hraje druhé housle, čímž si autor do jisté míry uškodil. Je pravdou, že příběh tak získal jinou perspektivu a pohledy na události, jež by nám jediná postava nabyla schopna nabídnout, ale ztratil tím na čtivosti, čemuž nedokázal zabránit ani autorův kvalitní spisovatelský um. 

Co nám Anthony Ryan opět nabízí je akce, akce a zase akce. Příběh doslova ožívá pod přívalem bojových momentů a napínavých tanců s meči. Nechybí ani zrady, postupné odhalování tajemství, nečekané a bohužel i čekané zvraty.
Příběh, který lehce zakořenil již v prvním díle, se konečně hezky vyvíjí a udává tak směr i zbytku série.

"Slova nejsou šípy, dají se vzít zpět."


Úskalí rozdělení příběhu mezi jednotlivé postavy spočívá v tom, že si čtenář málokdy oblíbí všechny a některé části se tak stávají těžkopádnější. A ani tato kniha není výjimkou, zvlášť pokud byl čtenář doposud zvyklý pouze na jednoho, charakterově skvěle propracovaného hrdiny.

Princezna Lyrna je silným a velice slibným článkem příběhu. Je inteligentní a velice sečtělá. Její síla spočívá v užívání slov ne zbraní. Nakonec je ale nucena pochopit, že beze zbraní a fyzické síly to vždy nejde. Ze všech postav je to právě ona, která prochází největším vývojem a z princezny, která byla vždy vychovávána v luxusu, se stává silná vůdkyně, která postupně chápe, jak omezený její život doposud byl.

Další ženskou a zbrusu novou postavou je Reva, dívka, která byla vychována a vycvičena k záměru zabít Temného rytíře. Zprvu Reva působí jako příliš sebevědomá dívka, lehce namyšlená, dost často uražená a netečná. Jako by si neustále hrála na něco, co ve skutečnosti není. Ze všech postav tvoří asi nejslabší část.

Dlouhou cestu budeme sdílet i s bratrem Frentisem, jehož část příběhu je velice důležitá. Muž, o kterém si všichni myslí, že padl se objevuje na scéně, co by otrok, kterého si jednoho dne odvede podivná žena. Otrocké postavení mu zůstane, ač to není fyzicky patrné. Frentis je nucen dělat věci, jež se mu protiví, a po kterých už nikdy nebude takový, jako dřív. 

No a v poslední řadě tu máme Vélina. V tomto směru je příběh spíše zklamáním, protože Vélin v příběhu nezastává tak důležitou roli, jak se očekává. Postava, která byla středobodem první knihy, na které se první díl prakticky celý zakládal, je odsunuta do pozadí, což je velká škoda, protože absence Vélina je značně patrná.

"Válka vždycky obrátí svět vzhůru nohama."


Nemohu dát Pánu věže plný počet, protože tím bych souhlasila s tím, že byl stejně dobrý jako první díl, ale to bohužel nebyl. Byl slabší, ať už z pohledu částí kronikáře či rozdělení příběhu mezi jednotlivé postavy. Příběh ztratil na čtivosti, což je při téměř sedmi set stránkové knize docela problém. Naštěstí je Anthony Ryan opravdu skvělý vypravěč, který se mistrně vyhýbá zbytečně zdlouhavým popisným částem.
Ale jsou tu kvality, které si druhý díl udržet dokázal. Byl doslova nabitý akcí, napínavými souboji, zvraty a dostal nový směr. S otevřeným koncem jsem připravená opět se ponořit do tohoto fantasy světa, ve kterém jsem si zatím jako milovník tohoto žánru, libovala.
Po druhém díle jsem opravdu upřímně zvědavá, s jakým koncem se autor vytasí. Budu čekat jen ten epický, snad mě nezklame.

4/5


13 komentářů:

  1. Koukam, ze posledni dobou beres same dobre knihy :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Túto sériu by som si rada prečítala, vyzerá to, že aj druhý diel je vydarený až na nejaké detaily :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, Anthony Ryan je opravdu skvělý spisovatel a jeho knihy jsou kvalitní, určitě po něm brzy sáhni :)

      Vymazat
  3. Taky se mi druhý díl zdál slabší, roztříštění děje na jednotlivé postavy mi úplně nesedlo a docela mě mrzelo, že Vélin byl odsunut do pozadí, protože jsem si v prvním díle fakt oblíbila, ale pořád je to výborná kniha a já už jsem natěšená na Královnu ohně, kterou mi nadělí Ježíšek :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě to právě také nesedlo, a absolutně mi nesedla Reva a Frentis, ač jsem Frentise dříve měla ráda, jeho samostatné kapitoly si mě nedokázaly strhnout na svoji stranu. Královna ohně na mě už také čeká, až dočtu Ódinovo dítě, hned se do ní vrhnu :)

      Vymazat
  4. Vidím to hodně podobně, dost by mě zajímalo, co řekneš na závěrečný třetí díl. Chystáš se na něj? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo chystám, už je v pořadí. Četla jsem zatím jednu recenzi, která moc pozitivní nebyla. Prý moc vaty a hluchých míst a styl rozdělení příběhu mezi různé úhly pohledů přetrvává, tak jsem zvědavá.
      Nicméně Ryan vydává další fantasy sérii o dracích, tak snad nám ji vydají i u nás :)

      Vymazat
    2. No já jsem to recenzoval pro Dagon a měl jsem podobné pocity... ale určitě se nenech odradit, za přečtení kniha bezpochyby stojí :)

      Vymazat
    3. Odradit se určitě nenechám, naopak, velice se těším :)

      Vymazat
  5. Trochu mě děsí těch 672 stránek. Ale teď čtu Winter a ta má přes 750, takže asi pohoda :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud je kniha opravdu dobrá, tak velký počet stránek nevadí, ale pokud je to naopak :D

      Vymazat
  6. Ještě se čtením recenze počkám. Jelikož se k druhému dílu nedostanu dřív než v novém roce (měli by mít v knihovně víc výtisků! :D) tak se nechám překvapit co mi kniha přinese a pak ti opět napíšu sáhodlouhý komentář, stejně jako k recenzi na první díl :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Budu se těšit, a jsem zvědavá, jaký bude názor, a pak samozřejmě také na poslední díl :)

      Vymazat

Created by Agata for WioskaSzablonów. Technologia blogger.