Recenze - Stín Krkavce: Píseň krve


Název: Píseň krve
Série: Stín Krkavce
Autor: Anthony Ryan
Díl: 1.
Počet stran: 624
Rok vydání: 2014
Nakladatelství: Host


Vélin Al Sorna, zasvěcený Šestému řádu, byl od útlého dětství cvičen k boji a zabíjení ve službách víry. Řád se stal jeho jedinou rodinou. Vélinův otec byl rytířem krále Januse, panovníka sjednocené říše. Vélinovo rozhořčení, že ho otec zbavil jeho práv a v pouhých deseti letech ho nechal na prahu Šestého řádu jako nalezence, nezná mezí. Během pobytu v řádu se navíc doslechne podivné zvěsti o své matce, na niž si téměř nevzpomíná. Postupně také odhaluje důvody, které jeho otce vedly k tomu, že ho řádu svěřil. Ale jedna pravda je důležitější než všechny ostatní: Vélina Al Sornu čeká budoucnost, kterou má teprve pochopit. Budoucnost, která změní nejen říši, ale také celý svět.

Neblahý osud Vélina Al Sorny je čtenáři znám již od prvních stránek. Jako vrah Nadějného je doprovázen na své poslední cestě za spravedlností Vernierem Ališi Somerenem, císařským kronikářem, který má příležitost zachytit celý Vélinův příběh. A tak Vélin vypráví. Ale ani Vernier nedokáže prokouknout všechna zákoutí jeho cest, nedokáže odhadnout, zda Vélin mluví pravdu nebo jestli něco neskrývá. Tak, jako před ním, i před námi se rozprostírá řada obrazů, skutečností, podnětů, dobrodružství a osudových rozhodnutí, které Vélina formují, dávají mu směr, a nakonec ho dostávají do poslední role, kterou má ve svém životě zahrát.

Píseň krve, první díl zamýšlené trilogie Stín Krkavce, nepředstavuje ve fantasy žánru žádnou revoluci. Nečekejte nebezpečné draky, krásné elfy ani morální hlavní hrdiny. V tomto ohledu se autor drží při zemi a sází na dobrou starou klasiku. A ono se to vyplatilo.
Hnací silou této šesti set stránkové historické fantasy, připomínající středověk, je právě vypravěčský styl. Anthony Ryan je mistrovským vypravěčem, který to se slovy opravdu umí. Tam, kde byste čekali zdlouhavé popisné části, se jim autor hravě vyhýbá a trefně je nahrazuje smysluplnými dialogy a úvahami Vélina Al Sorny. Při velkému počtu stran je nelehkým úkolem vyvarovat se hluchých míst a nebylo by fér tvrdit, že v příběhu žádná nejsou, ale styl psaní je tak pohlcující, že jdou všechny tyto neduhy stranou.

Pro své hrdiny vytvořil autor drsný fiktivní svět, který v mnohém připomíná středověk a okořenil ho několika nadpřirozenými prvky. Je to svět, který má svá pravidla, hierarchii zákony a historii, což ho činí uvěřitelným a nosným pro další skutky, které se brzy stanou opět pouhou historií. Na pozadí tohoto krutého světa, ve Sjednoceném království či Alpírském císařství, autor píše o bratrství, pochopení, obětování a Víře. Realisticky vykreslené situace jen podtrhují akční momenty, vražedné souboje, napínavé okamžiky a nepříjemná až překvapující tajemství. A to autor nezapomněl ani na občasný humor.

Celý příběh je rozdělen do pěti částí. V úvodu každé části se na chvíli setkáváme s kronikářem Vernierem, jehož krátké úseky jsou psané v i-ch formě, což dodává jeho zášti vůči Vélinovi na autenticitě. Podstatná část knihy je ale věnována právě Vélinovi. Jednotlivé části pojednávají o jeho životě, v různě dlouhém rozmezí, a protože byl Vélinův osud řekněme velice rozmanitý, pokaždé v nich jde o něco jiného, i když v konečném důsledku vše tvoří dobře promyšlený celek. 

"Vztek vás zabije. Muž, který ve vzteku napadne připraveného nepřítele, je mrtvý dřív, než udělá první výpad."


Vélin není prototypem hrdiny, který je ve všem nejlepší a nic mu nedělá sebemenší problém. Právě naopak, vše si musí vydřít a vybojovat. Mnohokrát doslova padne na dno, aby se z něj musel vyhrabat. Vélin měl jednu zvláštní vlastnost, kterou si za celou dobu skvěle vybrousil - odtažitost. Byl odtažitý jak ke svým bratrům, tak ke svým přátelům a vlastně i ke čtenáři. Ale nebylo to způsobeno tím, že by je neměl rád, či je nechoval v úctě. Spíše je chtěl chránit před sebou sama, před svým osudem. 

Vélin samozřejmě mentálně nezůstává na úrovni dítěte, které bylo necháno u bran Šestého řádu. Postupně se vyvíjí, zdokonaluje svoje dovednosti i znalosti. Brousí svůj důvtip. Je inteligentní a dokáže si dát dvě a dvě dohromady. Dokáže dobře odhadnout lidi, myslí dopředu, což mnohdy zachrání život nejednomu člověku.

Na jeho cestě výcvikem v Šestém řádu ho doprovází jeho bratři, jeho přátelé, na které čekají rozličné osudy. Nesmí samozřejmě chybět ani ženy, panovníci a knížata s krkolomnými a těžko zapamatovatelnými jmény. 


Ač závěr Vélinova příběhu může působit jako uzavřený, ještě stále jsou ve hře dva díly, které mohou zamíchat kartami, na tu či onu stranu.

Americký spisovatel Michael J. Sullivan, autor známé série Dobrodružství Riyria, o Anthony Ryanovi napsal, že je to nový mistrovský vypravěč. Po přečtení Písně krve musím jedině souhlasně přikyvovat. 
Už dlouho se mi do rukou nedostal takový fantasy příběh, který by mě vzhledem k počtu stran, dokázal tak pohltit. Anthony Ryan se může poplácat po rameni a stoupnout si na stupínek vedle G. R. R. Martina.
A já jen mohu doufat, že zbylé díly budou stejně dobré, jako ten úvodní. 

5/5




20 komentářů:

  1. Kniha není úplně můj žánr, nicméně recenze je úžasná a já jsem moc ráda, že sis čtení užila. Přeji, ať se Ti líbí i další díly. Měj se pěkně, Baru! :)

    OdpovědětVymazat
  2. Já tuhle knihu úplně žeru :-D A musím říct, že v poslední době se u mě mihla jen jediná, která mě takto bavila a to byl Tetovaný...

    OdpovědětVymazat
  3. Toto je kniha, ktorú si chcem veľmi prečítať, minimálne preto, že ju všetci hodnotia dobre :-) Tvoja recenzia je super, naozaj by som si tú knihu rada prečítala, teraz o to viac :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doufám, že se k ní dostaneš co nejdříve, je fakt skvělá :)

      Vymazat
  4. Tuto knihu neznám, ale přiznám se, že mě příliš nezaujala, protože fantasy knížky moc ráda nemám. Těším se na další recenze :) A dávám odběr, kdyby tě i můj blog zaujal, budu ráda, když mě budeš sledovat také :)

    BLOND SITE

    OdpovědětVymazat
  5. Skvělá recenze :) Knihu už mám docela dlouho v hledáčku :) No, snad to brzy doženu :)

    OdpovědětVymazat
  6. Nevím jak závěrečný díl, ale ten druhý mě taky dost bavil, přestože asi o trochu méně.

    OdpovědětVymazat
  7. Pamatuju si když jsem na tuhle knihu narazila poprvé a přečetla si anotaci říkala jsem si, no uvidíme. Teď jsem si přečetla tvoji recenzy a nemůžu se rozhodnout. Tvůj popis zní tak lákavě, že bych po ní sáhla hned kdybych mohla. Tak uvidíme, co převládne až budu mít možnost
    ps: moc pěkný vzhled, moc se mi líbí :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě se kniha opravdu líbila na 100%, což je moc často nestává. Doufám, že se k ní dostaneš co nejdříve, protože to opravdu stojí za to :)

      Vymazat
  8. Knihu jsem nečetla, ale vypadá zajímavě, určitě si jí časem ráda přečtu, i když to bude asi až za hodně dlouho. Každopádně krásná recenze a přeji ti ať tě druhý díl nezklame.

    OdpovědětVymazat
  9. Já už se docela bojím zkoušet nové a nové fantasy, neboť byť ten žánr zbožňuji, jsem často zklamaná. No, pokud ovšem knížku vřele doporučuješ, mohla bych ji zkusit. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je těžké napsat kvalitní fantasy příběh, ale Anthony Ryan ukázal, že to jde :)

      Vymazat
  10. Sice mi to trvalo déle než jiným, kteří ti sem komentář napsali, ale jsem ráda, že jsem to odložila :) Knihu jsem zrovna před malou chvíli dočetla a jsem ráda, že jsem této knize dala šanci ;)
    Napsala jsi mi, že až knihu dočtu mám se s tebou podělit o svůj názor a já to s radostí udělám..

    Pokud bych někdy knihu někomu doporučovala určitě bych tam dala VAROVÁNÍ: "Pouze pro ty, kteří mají rádi fantasy a sci-fi"
    Když jsem četla "Silmarillon", "Hobita" a trilogií "Pána prstenů" - myslela jsem si, že už nenajdu žádnou knihu, která by se těmto dílům vyrovnala a minulý rok k vánocům mi přítel daroval knihu " Píseň krve" - když jsem knihu začala číst tak jsem si říkala: "Co to zase čtu" :D
    Ale rozhodla jsem se knize dát šanci a začetla jsem se to vlastně jsem se do toho natolik ponořila, že jsem se stala součástí příběhů a každá část, kterou jsem četla mi přinesla nové a nové zážitky :)
    A musím uznat, že se Anthony Ryan překonal a našel si u mne své místo a takovou šanci nedávám, každému autorovy ;)
    Určitě mám v plánu si koupit i druhý a třetí díl a doufám, že mé nadšení mi vydrží i nadále.. A mimochodem s počtem hvězd souhlasím tato kniha si to opravdu zaslouží! ;))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jupííí, jsem ráda, že se ti líbila, vlastně jsem s tím tak trochu počítala :D . A jsem upřímně zvědavá, co řekneš na druhý díl, protože ten je o tolik jiný, je tam tolik změn a příběh má už konečně nějaký určitý směr. Není to o tom, že by byl Vélin posílán tam a tam, ale už tak trochu tuší, proti čemu by mohl stát. Ovšem k mé smůle se mi druhý díl líbil o něco méně, takže jsem fakt zvědavá, co na něj řekneš :) No a samozřejmě se těším na Královnu, kterou si budu muset hned pořídit.
      Anthony Ryan v nedávné době vydal dokonce další knihu s nádhernou obálkou a mělo by to být něco o dracích, takže doufám, že český překlad na sebe nenechá dlouho čekat :)

      Vymazat
  11. Druhý díl mám v plánu také číst a jsem neuvěřitelně zvědavá na to, kam se s Vélinem zase dostanu :) A koukala jsem, co Ryan dále vydal a jeho další kniha mě nadchla takže doufám, že se někdo najde a přeloží ji ;))

    OdpovědětVymazat
  12. Už jsem po knize pokukovala, ale nebyla jsem si jistá. Ale vzhledem k tomu, že si knize dala pět hvězdiček, tak už nehodlám váhat. Půjdu ve čtvrtek prozkoumat knihovnu :)

    OdpovědětVymazat
  13. Tak ti dávám vědět, jak se mi kniha líbila. původně jsem na to měla udělanou recenzi ve wordu a chystala to dát na blog, ale když jsem se omylem překlikla a neuložila si to, tak už jsem neměla na to, to psát znovu.
    Na knihu jsem narážela v knihovně dost často, ale stejně mi trvalo, než jsem si knihu půjčila. Anotace mě totiž tak úplně nenadchla, přesto jsem nakonec neodolala a knihu si půjčila. No jo, od prvního pohledu bylo rozhodnuto, že si ji přečtu (ať už dřív, nebo později) :D
    A co je zajímavé, na tuto knihu jsem vlastně prvně narazila v červnu 2015, když jsem byla u tety ve Waterfordu. A už tam jsem si ji chtěla koupit. Takže tuhle knihu jsem si prostě musela přečíst, to už bylo předem dané, haha :D
    Kniha byla naprosto bravůrně napsaná. Chytla mě již od první kapitoly. Akorát mi na začátku dělalo trochu těžkou hlavu množství postav, které byly na konci knihy sepsány. Tak jsem se tam už pak radši ani nekoukala a všechny postavy poznávala postupně.
    Vélina jsem si velmi rychle oblíbila, stejně tak jeho přátele. Byl mi sympatický právě tím, co jsi zmínila, že to prostě od začátku nebyl nějaký nejlepší borec, který by ostatním dal všechno sežrat, ale začal z ničeho a postupně se rozvíjel a vypracoval se. Moc se mi líbilo, že se svými přáteli byli každý jiný a každý v něčem vynikal, takže dohromady tvořili skvělou partu. Moc jsem si je oblíbila a proto mě pak velice mrzelo, když jeden po druhém umírali :( Ještě, že Nortah smrti nakonec utekl a bylo mu dopřáno lepšího a šťastnějšího života. Pokud jde o to, kdo měl Vélina zabít, tak jsem od začátku sázela na Kenise, protože v knize bylo pár narážek, díky kterým jsem si to myslela a když pak Kenis odjel lodí a nakonec to nebyl on, tak jsem byla zklamaná (no možná spíš naštvaná) a nechápala, proč tam ty narážky tedy byly a pak to nemělo žádné vysvětlení. I když uznávám, že se to většinou týkalo maličkostí, ale i tak, mrzelo mě, že to v tomhle směru nebylo úplně dotažené.
    vůbec mi nevadilo, že je kniha taková hrubá. Osobně bych možná dala ještě o několik stránek navíc a vynechala bych pokračování. Samozřejmě jsou tam věci, které je potřeba objasnit a proto je pokračování, ale mám trochu obavu z toho, že následující díly nebudou tak skvělé a nebudou mít takovou hodnotu jako trilogie, jakou by měla Píseň krve, kdyby byla jedinou knihou.
    No, nechám se překvapit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem ze začátku do této série také nechtěla moc jít. Nejdříve jsem si Píseň krve pořídila jako e-knihu, aby mi pak nebylo líto těch peněz (měla jsem ji k recenzi od nakladatelství), ale pak jsem si ji prostě musela pořídit, protože spisovatelský um Anthony Ryana je prostě naprosto skvělý, on to umí všechno podat tak, že kniha nenudí, právě naopak, pohání ke čtení, což je obdivuhodné, když přihlédneme, kolik má kniha stránek, a jak moc dokáže bavit.
      A navíc Vélin, který tomu dává tolik šťávy, který je tak důležitým aspektem příběhu, jako je příběh samotný. To, jak se vyvíjí, je skeptický, ale přesto jde do všeho po hlavě. Já ho miluju <3 :D
      Ryan dokonce vydává novou sérii o dracích, takže jsem fakt zvědavá, žel jeho styl psaní je tak náročný, že bych ho v originále ještě nezvládla, tak se budu modlit, aby ho nakladatelství také přeložilo :)
      Děkuji za skvělý komentář, jsem ráda, když mohu s někým o knize vřele diskutovat :)

      Vymazat

Created by Agata for WioskaSzablonów. Technologia blogger.