Recenze - Úsměvy žen

Název: Úsměvy žen
Autor: Nicolas Barreau
Počet stran: 256
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Moba

Aurélie Bredinová je hezká, mladá kuchařka z Paříže. Před časem zdědila po otci restauraci „Le Temps des Cerises“ – Čas třešní. Když ji opustí přítel, přestává věřit v upřímnou lásku a bloudí smutně městem. Ačkoli vůbec nečte, náhodou se ocitne v knihkupectví a objeví knížku Úsměvy žen od Roberta Millera. Začte se do ní a od první stránky má pocit, že má s knihou překvapivě mnoho společného: hrdinka se Aurélii hodně podobá, nosí dokonce stejné šaty a v knize existuje i restaurace Čas třešní. Aurélii to tak překvapí, že nabude dojmu, že tohle nemůže být náhoda, nýbrž osud, a zatouží po osobním setkání s autorem knihy. (anotace převzata z Databáze knih)

Francouzský spisovatel Nicolas Barreau se v České republice během jednoho roku dočkal vydání hned dvou svých knih. Světlo světa nejdříve uzřela Láska v Paříži a teď se na pulty knihkupectví dostaly Úsměvy žen. Autorova díla jsou charakteristická notnou dávkou romantiky, mnohdy až naivními představami o lásce a postavami, které se po několika nevydařených vztazích, snaží najít toho pravého či pravou pro svůj život. Ale je tu ještě něco, co jeho příběhy spojuje - Paříž.

Nicolas Barreau v Úsměvech žen čtenáři nabízí příběh, který není nikterak originální ani neobvyklý, a už po pár stránkách zaručeně víte, jak tato kniha musí skončit. Typické schéma, kdy k sobě dva mají blízko, ale nakonec se ukáže, že jeden z nich není ten, za kterého ho ten druhý má je klasickým klišé, které brázdí knihy podobného ražení. Ale v této knize je to ještě o něco složitější. Autor se tak ponořil do samotného příběhu, že zapomněl rozvíjet vztah mezi hlavními hrdiny, což má za následek fakt, že závěr působí poněkud lacině. Vše jde prostě moc rychle a příběh by rozhodně snesl o pár stránek navíc, o pár těch náhodných i nenáhodných setkání mezi našimi hrdiny navíc.

Autor, co by rozený Pařížan, má jeden obrovský dar. Přenést kouzlo, atmosféru Paříže do vašeho obývacího pokoje, koupelny, oblíbené kavárny, či prostě tam, kde se rozhodnete tento milý příběh o lásce a knihách číst. Jako byste najednou byli s Aurélií ve čtvrti Saint-Germain nebo se prostě jen procházeli podél Seiny.
Hlavní hrdinové se nebojí udělat si sami ze sebe legraci, či o svých skutcích smýšlet značně ironicky, což příběhu dodává vtip a šťávu. Takže je velice pravděpodobné, že se místy přistihnete s úsměvem na tváři.

"Trápení je země, kde pořád prší, a přesto tam nic neroste."


Hlavní hrdiny Aurélie je schopná a úspěšná podnikatelka, příjemná společnice, skvělá kamarádka. Pouze v milostném životě zatím neměla štěstí. Je to romantická duše skrz na skrz a bohužel i značně naivní a důvěřivá, což ji dost často dostane do nepříjemných situací. Na druhou stranu dokáže být i značně odměřená a odtažitá. 

A nebyl by to román bez muže. Tahounem tohoto příběhu se stal redaktor André Chabanais. Ze začátku trochu zlomyslný, prohnaný, odměřený a věčně naštvaný zaměstnanec jednoho pařížského nakladatelství. Aby Aurélii získal, nebál se téměř žádné špatnosti, a to se mu samozřejmě vše vymstilo. Každý plán má totiž vždy nějakou nedotaženou skulinku. 


Nicolas Barreau napsal další příjemný a oddechový příběh, který se hodí právě do těchto ještě teplých dnů, Tato jednohubka, která se odehrává v Paříži, sice není postavena na originalitě, ale za to vás čeká příběh z knižního prostředí s trefně vykreslenou atmosférou, úsměvnými momenty a samozřejmě s láskou. To vše ve velice povedené obálce.
Knihu doporučuji samozřejmě ženské části populace, ale rozhodně nebráním žádnému muži jejímu přečtení.

3/5

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Moba.
Knihu si můžete pořídit zde.









10 komentářů:

  1. Kniha vyzerá pomerne zaujímavo, aspoň z tvojej recenzie. Inak krásne fotky k recenzii, nedalo mi to nenapísať :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Kniha určitě je do jisté míry zajímavá, čtivá a příjemná :)

      Vymazat
  2. Pekná recenzia s krásnymi fotkami! :) O knihe som už dávnejšie čítala a mala v pláne si ju prečítať! :) Vďaka tvojej recenzii sa na ňu vrhnem hneď ako bude možné. Ďakujem za postrčenie. :) Maj sa nádherne a užívaj víkend.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Velice děkuji, budu ráda, když si knihu přečteš a já si pak ráda přečtu tvoji recenzi :D :)

      Vymazat
  3. Ráda bych si Úsměvy žen i Lásku v Paříži přečetla. Sice je to, jak říkáš, ohrané, ale moc originálních romantických příběhů není. Navíc to za tu atmosféru jistě stojí :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S tím s tebou souhlasím. Vlastně mě tak napadá, jestli se vůbec ještě dá napsat originální romantický příběh :)

      Vymazat
  4. Opět se budu opakovat, když řeknu, že tahle kniha mě zcela minula :) Ale asi to bude tím, že mám ráda fantasy a sci-fi a takovým knihám se tak trochu vyhýbám, ale například od "Johna Greena" - si vždy něco přečtu, ale teď jsem třeba začala číst knihu "Bábovky" - a já nevím jak jiným, ale mě ta kniha moc neoslovila ;))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem na tom obdobně, ale přece jen si sem tam k jinému žánru odskočím, protože to není od věci. Od Greena jsem ještě nic nečetla, i když v knihovně mám dvě knihy od něj. A všude vychvalované Bábovky mě zase vůbec nelákají :)

      Vymazat
    2. Johna Greena určitě doporučuji, já od něj četla 3 knihy, a určitě se chystám číst i ostatní co mám :) A co se týče Bábovek tak četla jsem jen pár stran a už teď je to utrpení.. ;))

      Vymazat
    3. Tak snad to nějak přežiješ, přetrpíš. V lepším případě knihu odložíš :D Po Písni krve takové knihy prostě asi nejsou pro nás :D

      Vymazat

Created by Agata for WioskaSzablonów. Technologia blogger.